Romské sdružení Občanské porozumění pomáhá v sociálně vyloučených oblastech
Z pořadu "O Roma Vakeren"
Romské sdružení Občanského porozumění v Nymburku nabízí zdarma sociálně-právní poradenství lidem, kteří si nemohou dovolit klasický právní servis. Do lokalit postižených sociálním vyloučením také dojíždějí terénní pracovníci, aby tam řešili se svými klienty jejich nelehké kauzy. Jak se tento nápad zrodil, to už nám řekla předsedkyně sdružení Hana Kožuriková.
"Myslím si, že úplně na začátku to byla aktivita pana Kokyho, který byl v té době okresním romským poradcem v Nymburku. Úplně na začátku to bylo něco ve stylu: Pojďme Romové něco dělat! Bylo to krátce po konci totalitního režimu. Přišla jsem sem v roce 2001, a to, v uvozovkách, jako odborník, který ví něco o sociální práci. Takto jsem se k tomu dostala."
Hodně se věnujete také dětem. Co právě pro děti děláte? V létě to budou asi především tábory?
"Dětem se věnujeme opravdu hodně, a to z toho důvodu, že v romských rodinách to jinak nejde. Kromě toho, že motivujeme děti, aby jim to šlo ve škole, aby měli úspěchy, také pro ně připravujeme volnočasové programy, občas nějaký výlet. Letos již potřetí organizujeme desetidenní tábor, jedeme do Prachovských skal, do nádherného kempu Jinolice. Určitě se tam dětem bude líbit."
Kde jste sehnali peníze, například na ten tábor? Asi to nebude právě levná záležitost...
"Jedním z hlavních zdrojů je městský úřad Nymburk, který nás hodně podporuje, a to jak finančně, tak také lidsky. Letos nás podporují při přípravě tábora také nějaké nadace a sponzoři. Na tábor jede 26 dětí. Připravujeme to především pro děti školního věku, nejmladšímu bude asi sedm nebo osm let. Účast není úplně zdarma, od letošního roku rodiče přispívají, vybíráme 500 korun na jedno dítě."
Romové také chodí sem k Vám do sdružení. S jakými problémy se hlavně potýkají? A nestydí se přijít sem za Vámi?
"Určitě se nestydí. Nemají důvod se stydět. Ba naopak, mají k nám velkou důvěru. Nikdy je za nic neodsuzujeme. My nejsme ti, kteří by se pídili po příčinách. Věci s nimi řešíme stylem: Ano, tady je problém, pojďme společně přijít na nějaké řešení, jak ten problém odstranit! Lidé se budou asi divit, ale velký zájem je o to, abychom jim pomohli sehnat zaměstnání. Potřeba Romů pracovat je velká. Dále také běžné sociální problémy, pomoci jim s oddlužením, nejen se splátkovým kalendářem, ale vyložene zbavit rodinu dluhů. Pomoci s doklady, pomoci jim v bytové problematice, pomoci jim zlegalizovat bydlení. Často to bývá pomoc se sprostředkováním komunikace mezi nimi a úřadem, když to vázne. Docela se nám to daří."
Nebude to nejspíš jednoduchá práce. Děláte to už tolik let. Necítíte se vyhořelá? Jak se zase nabijete?
"Nabíjíme se navzájem v týmu. A navíc, skvěle se dobijou baterky, když se něco podaří. Právě teď pracuji na složitém případu. Jedná se o sedmnáctiletého romského chlapce, který je ve výchovném ústavu. Pochází z Nymburka. Pracuji tu již delší dobu, takže ho znám od útlého dětství. Vím, jaké problémy měl v rodině. Vím, proč se do výchovného ústavu dostal. Obrátil se na mě, protože říká, že už nikomu nevěří, že ho všichni zklamali. Budu teď tedy pracovat na tom, aby se nějak srovnal. Je tu vyloženě zakázka, že chce do jiného výchovného ústavu. Chce větší kontakt s rodinou."
Zdroj: https://romove.radio.cz/cz/clanek/23371